ਐਮ. ਵੀ. ਕਾਮਾਥ
ਮਾਧਵ ਵਿਟਲ ਕਾਮਥ (ਅੰਗ੍ਰੇਜ਼ੀ: Madhav Vittal Kamath; 7 ਸਤੰਬਰ 1921 – 9 ਅਕਤੂਬਰ 2014)[1] ਇੱਕ ਭਾਰਤੀ ਪੱਤਰਕਾਰ ਅਤੇ ਪ੍ਰਸਾਰਣ ਕਾਰਜਕਾਰੀ, ਅਤੇ ਪ੍ਰਸਾਰ ਭਾਰਤੀ ਦੇ ਚੇਅਰਮੈਨ ਸਨ।[2] ਉਸਨੇ 1967 ਤੋਂ 1969 ਤੱਕ ਦੋ ਸਾਲ ਦ ਸੰਡੇ ਟਾਈਮਜ਼ ਦੇ ਸੰਪਾਦਕ ਵਜੋਂ, 1969 ਤੋਂ 1978 ਤੱਕ ਦ ਟਾਈਮਜ਼ ਆਫ਼ ਇੰਡੀਆ [3] ਲਈ ਵਾਸ਼ਿੰਗਟਨ ਪੱਤਰਕਾਰ ਵਜੋਂ ਅਤੇ ਦ ਇਲਸਟ੍ਰੇਟਿਡ ਵੀਕਲੀ ਆਫ਼ ਇੰਡੀਆ ਦੇ ਸੰਪਾਦਕ ਵਜੋਂ ਵੀ ਕੰਮ ਕੀਤਾ।[4] ਉਸਨੇ ਕਈ ਕਿਤਾਬਾਂ ਵੀ ਲਿਖੀਆਂ ਸਨ[5][6][7][8] ਅਤੇ 2004 ਵਿੱਚ ਪਦਮ ਭੂਸ਼ਣ ਪੁਰਸਕਾਰ ਨਾਲ ਸਨਮਾਨਿਤ ਕੀਤਾ ਗਿਆ ਸੀ।[9][10] ਉਹ ਇੱਕ ਬ੍ਰਾਹਮਣ ਪਰਿਵਾਰ ਵਿੱਚ ਪੈਦਾ ਹੋਇਆ ਸੀ।[11]
2009 ਵਿੱਚ, ਸ਼੍ਰੀ ਕਾਮਥ ਨੇ ਨਰਿੰਦਰ ਮੋਦੀ ਦੀ ਕਿਤਾਬ " ਨਰਿੰਦਰ ਮੋਦੀ: ਦ ਆਰਕੀਟੈਕਟ ਆਫ਼ ਏ ਮਾਡਰਨ ਸਟੇਟ" ਦਾ ਸਹਿ-ਲੇਖਨ ਕੀਤਾ, ਜਦੋਂ 2002 ਦੇ ਗੁਜਰਾਤ ਦੰਗਿਆਂ ਦੇ ਨਤੀਜੇ ਵਜੋਂ ਮੋਦੀ ਦੀ ਸਾਖ ਕਾਫ਼ੀ ਪ੍ਰਭਾਵਿਤ ਹੋਈ ਸੀ; ਰਾਸ਼ਟਰੀ ਰਾਜਨੀਤੀ ਵਿੱਚ ਉਨ੍ਹਾਂ ਦੇ ਆਉਣ ਤੋਂ ਬਾਅਦ, ਕਿਤਾਬ ਦਾ ਇੱਕ ਨਵਾਂ ਸੰਸਕਰਣ "ਦਿ ਮੈਨ ਆਫ਼ ਦ ਮੋਮੈਂਟ: ਨਰਿੰਦਰ ਮੋਦੀ " ਦੇ ਰੂਪ ਵਿੱਚ ਪ੍ਰਕਾਸ਼ਿਤ ਕੀਤਾ ਗਿਆ ਸੀ।[12] ਕਾਮਥ ਮਨੀਪਾਲ ਅਕੈਡਮੀ ਆਫ਼ ਹਾਇਰ ਐਜੂਕੇਸ਼ਨ ਦੇ ਬੋਰਡ-ਮੈਂਬਰ ਸਨ ਅਤੇ 1997 ਵਿੱਚ ਇਸਦੀ ਸ਼ੁਰੂਆਤ ਤੋਂ ਹੀ ਸਕੂਲ ਆਫ਼ ਕਮਿਊਨੀਕੇਸ਼ਨ ਦੇ ਆਨਰੇਰੀ ਡਾਇਰੈਕਟਰ ਵੀ ਸਨ।[13]
9 ਅਕਤੂਬਰ, 2014 ਦੀ ਸਵੇਰ ਨੂੰ ਕਸਤੂਰਬਾ ਹਸਪਤਾਲ ਵਿੱਚ ਦਿਲ ਦਾ ਦੌਰਾ ਪੈਣ ਕਾਰਨ ਉਸਦੀ ਮੌਤ ਹੋ ਗਈ; ਉਹ ਕੁਝ ਦਿਨ ਪਹਿਲਾਂ ਬਜ਼ੁਰਗਾਂ ਦੀਆਂ ਬਿਮਾਰੀਆਂ ਕਾਰਨ ਹਸਪਤਾਲ ਵਿੱਚ ਦਾਖਲ ਸਨ।[1]
ਮਾਲਿਨੀ ਪਾਰਥਸਾਰਥੀ ਨੇ ਨੋਟ ਕੀਤਾ ਕਿ ਉਨ੍ਹਾਂ ਨੂੰ ਹਿੰਦੂਤਵ ਨਾਲ ਲੰਬੇ ਸਮੇਂ ਤੋਂ ਹਮਦਰਦੀ ਹੈ - ਹਿੰਦੂਤਵ ਕੱਟੜਪੰਥੀਆਂ ਦੁਆਰਾ ਗ੍ਰਾਹਮ ਸਟੇਨਜ਼ ਦੇ ਕਤਲ ਤੋਂ ਬਾਅਦ ਉਨ੍ਹਾਂ ਦੇ ਇੱਕ ਕਾਲਮ ਵਿੱਚ ਇਸ ਘਟਨਾ ਨੂੰ ਧਰਮ ਪਰਿਵਰਤਨ ਦੇ ਵਿਰੁੱਧ ਇੱਕ ਸਵੈ-ਇੱਛਾ ਪ੍ਰਤੀਕਰਮ ਵਜੋਂ ਜਾਇਜ਼ ਠਹਿਰਾਉਣ ਦੀ ਕੋਸ਼ਿਸ਼ ਕੀਤੀ ਗਈ ਸੀ, ਜੇਕਰ ਸਰਕਾਰ ਦਖਲ ਦੇਣ ਲਈ ਤਿਆਰ ਨਹੀਂ ਸੀ - ਜਿਸ ਵਿੱਚ ਉਹ ਇਸਨੂੰ ਨਫ਼ਰਤ ਦੇ ਅਪਰਾਧਾਂ ਦੀ ਇੱਕ ਸਪੱਸ਼ਟ ਭੜਕਾਹਟ ਸਮਝਦੀ ਹੈ। ਹੋਰਾਂ ਨੇ ਵੀ ਇਸੇ ਤਰ੍ਹਾਂ ਦੇ ਵਿਚਾਰ ਸਾਂਝੇ ਕੀਤੇ ਹਨ ਅਤੇ ਉਸਨੇ ਆਰਐਸਐਸ - <i id="mwdA">ਆਰਗੇਨਾਈਜ਼ਰ</i> ਦੇ ਅਧਿਕਾਰਤ ਮੁੱਖ ਪੱਤਰ ਵਿੱਚ ਵੀ ਵਿਆਪਕ ਤੌਰ 'ਤੇ ਲਿਖਿਆ ਹੈ।[14][15] ਕਾਮਥ ਨੂੰ ਇੱਕ ਚਲਾਕ ਪੱਤਰਕਾਰ ਵਜੋਂ ਜਾਣਿਆ ਜਾਂਦਾ ਹੈ, ਜਿਸਦੇ ਵਿਚਾਰ ਬਹੁਗਿਣਤੀ ਦੀ ਧੁਨ ਨਾਲ ਬਦਲਦੇ ਸਨ; ਬਾਬਰੀ ਮਸਜਿਦ ਢਾਹੁਣ 'ਤੇ ਉਸਦਾ ਰੁਖ਼ ਤੁਰੰਤ ਬਾਅਦ ਕਾਫ਼ੀ ਨਕਾਰਾਤਮਕ ਸੀ ਪਰ ਲਗਭਗ ਇੱਕ ਦਹਾਕੇ ਬਾਅਦ, ਉਸਨੇ ਇਸਨੂੰ ਬਹਾਦਰੀ ਦਾ ਇੱਕ ਕੰਮ ਮੰਨਿਆ ਜਿਸਨੇ ਹਿੰਦੂਆਂ ਦੇ ਸਵੈ-ਮਾਣ ਨੂੰ ਬਹਾਲ ਕੀਤਾ ਅਤੇ ਇਸ ਗੱਲ 'ਤੇ ਖੁਸ਼ੀ ਪ੍ਰਗਟ ਕੀਤੀ ਕਿ ਕਿਵੇਂ ਪਹਿਲੇ ਇਸਲਾਮੀ ਹਮਲਿਆਂ ਤੋਂ ਬਾਅਦ ਲਗਾਤਾਰ ਘੇਰਾਬੰਦੀ ਵਿੱਚ ਰਹਿਣ ਵਾਲਾ ਹਿੰਦੂ ਭਾਰਤ ਪਹਿਲੀ ਵਾਰ ਉਲਟ ਗਿਆ।[16][17] ਮੰਡਲ ਕਮਿਸ਼ਨ ਦੀਆਂ ਸਿਫ਼ਾਰਸ਼ਾਂ ਦੇ ਲਾਗੂ ਹੋਣ ਤੋਂ ਤੁਰੰਤ ਬਾਅਦ, ਜਦੋਂ ਆਰਐਸਐਸ ਇੱਕ ਕੱਟੜ ਬ੍ਰਾਹਮਣਵਾਦੀ ਪਹੁੰਚ ਵੱਲ ਵੱਧਦਾ ਗਿਆ, ਕਾਮਥ ਨੇ ਹਿੰਦੂ ਏਕਤਾ ਬਣਾਈ ਰੱਖਣ ਅਤੇ ਆਉਣ ਵਾਲੇ ਸ਼ੂਦਰ ਇਨਕਲਾਬ ਦੇ ਨਤੀਜਿਆਂ ਨੂੰ ਨਕਾਰਨ ਦੀ ਜ਼ਰੂਰਤ ਬਾਰੇ ਲਿਖਿਆ ਸੀ।[18] ਅਲੈਗਜ਼ੈਂਡਰ ਇਵਾਨਸ ਨੇ ਕਸ਼ਮੀਰ ਸੰਘਰਸ਼ ਦੇ ਨਸਲਵਾਦੀ ਸੰਪਰਦਾਇਕੀਕਰਨ ਵਿੱਚ ਉਸਦੇ ਯਤਨਾਂ ਨੂੰ ਨੋਟ ਕੀਤਾ ਸੀ; ਕਾਮਥ ਨੇ ਇਸ ਖੇਤਰ ਨੂੰ ਸਿਰਫ਼ ਪੰਡਤਾਂ ਦਾ ਮੰਨਿਆ ਸੀ ਨਾ ਕਿ ਮੁਸਲਮਾਨਾਂ ਦਾ, ਜੋ ਕਥਿਤ ਤੌਰ 'ਤੇ ਇਕੱਲੇ-ਆਪਣੇ ਸੱਭਿਆਚਾਰ ਦੇ ਪਤਨ ਲਈ ਜ਼ਿੰਮੇਵਾਰ ਸਨ।[19] ਰਾਜਮੋਹਨ ਗਾਂਧੀ ਉਸਨੂੰ ਇੱਕ ਕੱਟੜ ਹਿੰਦੂ ਦੱਸਦੇ ਹਨ।
ਹਵਾਲੇ
[ਸੋਧੋ]- ↑ 1.0 1.1 "Veteran journalist MV Kamath dies at 93". India Today. 9 October 2014. Retrieved 31 December 2014.
- ↑ Govind, Nikhil (3 August 2013). "An independent voice". The Hindu (in Indian English).
- ↑ Nireekshak (1969). "Nodding Editors". Economic and Political Weekly. 4 (25): 990–991. ISSN 0012-9976. JSTOR 40740097.
- ↑ Gohain, Hiren (1980). "Cudgel of Chauvinism". Economic and Political Weekly. 15 (8): 418–420. ISSN 0012-9976. JSTOR 4368393.
- ↑ Jason, Heda; Tcherniak, Alexander (2004). "Review of Indian Names: From Classical to Contemporary (For People, Places and Products)". Asian Folklore Studies. 63 (1): 159–161. ISSN 0385-2342. JSTOR 30030327.
- ↑ Mankekar, D.R. (1987). "Review of Behind the By-line—A Journalist's Memoirs". India Quarterly. 43 (1): 75–77. ISSN 0974-9284. JSTOR 45072199.
- ↑ Kanitkar, Ajit (2016-08-11). "Book Reviews : M.V. Kamath, Points and Lines—Charat Ram: A Biography, New Delhi: UBS Publishers' Distributors Ltd., 1994, pp. 272". The Journal of Entrepreneurship (in ਅੰਗਰੇਜ਼ੀ). 4: 120–122. doi:10.1177/097135579500400112.
- ↑ Narayan, Shyamala A. (2016-07-26). "India". The Journal of Commonwealth Literature (in ਅੰਗਰੇਜ਼ੀ). 28 (3): 45–68. doi:10.1177/002198949302800302.
- ↑ "Shri Madhav Vittal Kamath : Padma Bhusan". Government of India. Archived from the original on 31 ਜਨਵਰੀ 2009. Retrieved 22 March 2010.
- ↑ Ninan, Sevanti (2 February 2003). "Saffron selections". The Hindu. Archived from the original on 4 June 2011. Retrieved 22 March 2010.
- ↑ Ashraf, Syed Firdaus. "'Only Brahmins can defeat Brahminism'". Rediff (in ਅੰਗਰੇਜ਼ੀ). Retrieved 2022-01-16.
- ↑ Jaffrelot, Christophe (2017), "From Holy Sites to Web Sites: Hindu Nationalism, from Sacred Territory to Diasporic Ethnicity", in Michel, Patrick; Possamai, Adam; Turner, Bryan S. (eds.), Religions, Nations, and Transnationalism in Multiple Modernities (in ਅੰਗਰੇਜ਼ੀ), Palgrave Macmillan US, pp. 153–174, doi:10.1057/978-1-137-58011-5_8, ISBN 9781137580115
- ↑ "Veteran journalist MV Kamath dies at 93". The Times of India. 9 October 2014. Retrieved 9 October 2014.
- ↑ YADAV, YOGENDRA; PALSHIKAR, SUHAS (2009). "Between Fortuna and Virtu: Explaining the Congress' Ambiguous Victory in 2009". Economic and Political Weekly. 44 (39): 33–46. ISSN 0012-9976. JSTOR 25663593.
- ↑ Maclean, Kama Kellie (1999-12-01). "Embracing the untouchables: the BJP and scheduled caste votes". Asian Studies Review. 23 (4): 488–509. doi:10.1080/10357829908713252. ISSN 1035-7823.
- ↑ Flåten, Lars Tore (2012-09-01). "Hindu Nationalist Conceptions of History: Constructing a Hindu–Muslim Dichotomy". South Asia: Journal of South Asian Studies. 35 (3): 624–647. doi:10.1080/00856401.2011.642794. ISSN 0085-6401.
- ↑
{{cite book}}
: Empty citation (help) - ↑ . doi:Mary Fainsod Katzenstein.
{{cite book}}
: Check|doi=
value (help); Missing or empty|title=
(help) - ↑ Evans, Alexander (2002-03-01). "A departure from history: Kashmiri Pandits, 1990-2001". Contemporary South Asia. 11 (1): 19–37. doi:10.1080/0958493022000000341. ISSN 0958-4935.