ਸਮੱਗਰੀ 'ਤੇ ਜਾਓ

ਮੌਰੀਆ ਸਮਰਾਟਾਂ ਦੀ ਸੂਚੀ

ਵਿਕੀਪੀਡੀਆ, ਇੱਕ ਆਜ਼ਾਦ ਵਿਸ਼ਵਕੋਸ਼ ਤੋਂ
ਮੌਰੀਆ ਸਾਮਰਾਜ ਦਾ/ਦੀ ਰਾਜਾ
ਇੰਪੀਰੀਅਲ
ਸਭਤੋਂ ਲੰਬਾ ਸ਼ਾਸ਼ਨ ਕਾਲ
ਮਹਾਨ ਅਸ਼ੋਕ
268 ਈਪੂ  232 ਈਪੂ
ਜਾਣਕਾਰੀ
Styleਦੇਵਾਨਮਪ੍ਰਿਯ[1]
ਪਹਿਲਾ ਰਾਜਾਚੰਦਰਗੁਪਤ ਮੌਰੀਆ
ਆਖਰੀ ਰਾਜਾਬ੍ਰਿਹਦਰਥ ਮੌਰੀਆ
ਗਠਨ322 ਬੀਸੀ
ਖ਼ਤਮ185 ਬੀਸੀ
ਰਿਹਾਇਸ਼
ਨਿਯੁਕਤਕਰਤਾਵੰਸ਼ਗਤ
Pretender(s)ਪੁਰੀ ਦੇ ਮੌਰੀਆ[2][3][4]

ਮੌਰੀਆ ਸਾਮਰਾਜ (ਲਗਭਗ 322–185 ਈਸਾ ਪੂਰਵ) ਇੱਕ ਪ੍ਰਾਚੀਨ ਭਾਰਤੀ ਸਾਮਰਾਜ ਸੀ। ਇਸ ਸਾਮਰਾਜ ਦੀ ਸਥਾਪਨਾ ਚੰਦਰਗੁਪਤ ਮੌਰਿਆ ਨੇ 322 ਈਸਾ ਪੂਰਵ ਵਿੱਚ ਕੀਤੀ ਸੀ ਅਤੇ ਇਹ 185 ਈਸਾ ਪੂਰਵ ਤੱਕ ਚੱਲਿਆ। ਮੌਰੀਆ ਸਾਮਰਾਜ ਪਹਿਲਾ ਪੈਨ-ਇੰਡੀਅਨ ਸਾਮਰਾਜ ਸੀ। ਆਪਣੇ ਸਿਖਰ 'ਤੇ, ਇਸ ਸਾਮਰਾਜ ਨੇ ਭਾਰਤੀ ਉਪ-ਮਹਾਂਦੀਪ ਦੇ ਜ਼ਿਆਦਾਤਰ ਹਿੱਸੇ ਨੂੰ ਕਵਰ ਕੀਤਾ।[5] ਮੌਰੀਆ ਸਮਰਾਟ ਰਾਜਸ਼ਾਹੀ ਰਾਜ ਦਾ ਮੁਖੀ ਸੀ ਅਤੇ ਸਾਮਰਾਜ ਉੱਤੇ ਪੂਰਨ ਰਾਜ ਕਰਦਾ ਸੀ।

ਚੰਦਰਗੁਪਤ ਦੇ ਮੁੱਖ ਮੰਤਰੀ ਚਾਣਕਯ, ਜਿਨ੍ਹਾਂ ਨੂੰ ਕਈ ਵਾਰ ਕੌਟਿਲਯ ਵੀ ਕਿਹਾ ਜਾਂਦਾ ਸੀ, ਨੇ ਚੰਦਰਗੁਪਤ ਮੌਰਿਆ ਨੂੰ ਸਲਾਹ ਦਿੱਤੀ ਅਤੇ ਸਾਮਰਾਜ ਦੀ ਵਿਰਾਸਤ ਵਿੱਚ ਯੋਗਦਾਨ ਪਾਇਆ।[6] ਚੰਦਰਗੁਪਤ ਦੇ ਪੁੱਤਰ ਬਿੰਦੂਸਾਰ ਨੇ 297 ਈਸਾ ਪੂਰਵ ਦੇ ਆਸਪਾਸ ਗੱਦੀ ਸੰਭਾਲੀ। ਉਸਨੇ ਸਾਮਰਾਜ ਨੂੰ ਸੁਚਾਰੂ ਢੰਗ ਨਾਲ ਚਲਾਇਆ ਅਤੇ ਨਾਲ ਹੀ ਇਸਦੀਆਂ ਜ਼ਮੀਨਾਂ ਨੂੰ ਵੀ ਬਣਾਈ ਰੱਖਿਆ।[7] ਬਿੰਦੂਸਾਰ ਦਾ ਪੁੱਤਰ, ਅਸ਼ੋਕ,[8] ਮੌਰੀਆ ਸਾਮਰਾਜ ਦਾ ਤੀਜਾ ਆਗੂ ਸੀ। ਅਸ਼ੋਕ ਨੇ ਇਤਿਹਾਸ 'ਤੇ ਆਪਣੀ ਛਾਪ ਛੱਡੀ, ਵੱਡੇ ਪੱਥਰ ਦੇ ਥੰਮ੍ਹ ਖੜ੍ਹੇ ਕਰਕੇ ਜਿਨ੍ਹਾਂ 'ਤੇ ਉਸ ਨੇ ਹੁਕਮਨਾਮਾ ਲਿਖਿਆ ਹੋਇਆ ਸੀ। ਅਸ਼ੋਕ ਦੀ ਮੌਤ ਤੋਂ ਬਾਅਦ, ਉਸਦਾ ਪਰਿਵਾਰ ਰਾਜ ਕਰਦਾ ਰਿਹਾ, ਪਰ ਸਾਮਰਾਜ ਟੁੱਟਣ ਲੱਗਾ। ਮੌਰੀਆ ਦੇ ਆਖਰੀ ਰਾਜਾ, ਬ੍ਰਿਹਦਰਥ, ਨੂੰ ਉਸਦੇ ਸੈਨਾਪਤੀ, ਪੁਸ਼ਯਮਿੱਤਰ ਸ਼ੁੰਗ ਦੁਆਰਾ ਕਤਲ ਕਰ ਦਿੱਤਾ ਗਿਆ ਸੀ, ਜਿਸਨੇ 185 ਈਸਾ ਪੂਰਵ ਵਿੱਚ ਸ਼ੁੰਗ ਸਾਮਰਾਜ ਦੀ ਸਥਾਪਨਾ ਕੀਤੀ।[9]

ਮੌਰੀਆ ਸਾਮਰਾਜ ਆਪਣੇ ਸਭ ਤੋਂ ਵੱਡੇ ਵਿਸਥਾਰ 'ਤੇ, ਲਗਭਗ 250 ਈਸਾ ਪੂਰਵ

ਬੰਸਾਵਲੀ

[ਸੋਧੋ]

ਸਮਰਾਟਾਂ ਦੀ ਸੂਚੀ

[ਸੋਧੋ]
ਸ਼ਾਸ਼ਕ-
ਸ਼ਾਸ਼ਕਕਾਲਨੋਟਸ
ਚੰਦਰਗੁਪਤ ਮੌਰੀਆ (𑀙𑀦𑁆𑀤𑁆𑀭𑀕𑀼𑀧𑁆𑀢𑀸 𑀫𑀸𑀉𑀭𑁆𑀬𑀸)322–297 BCEਮੌਰੀਆ ਸਾਮਰਾਜ ਦਾ ਬਾਨੀ।
ਬਿੰਦੁਸਾਰ (𑀩𑀺𑀦𑁆𑀤𑀼𑀲𑀸𑀭𑀸)297–273 BCEਆਪਣੀ ਵਿਦੇਸ਼ੀ ਕੂਟਨੀਤੀ ਅਤੇ ਵਿਦਰਭ ਵਿਦਰੋਹ ਨੂੰ ਕੁਚਲਣ ਲਈ ਜਾਣਿਆ ਜਾਂਦਾ ਹੈ।
ਅਸ਼ੋਕ (𑀅𑀰𑁄𑀓𑀸)268–232 BCEਰਾਜਵੰਸ਼ ਦਾ ਸਭ ਤੋਂ ਮਹਾਨ ਸਮਰਾਟ। ਉਸਦਾ ਪੁੱਤਰ ਕੁਨਾਲ ਅੰਨ੍ਹਾ ਹੋ ਗਿਆ ਸੀ ਅਤੇ ਉਸਦੇ ਪਿਤਾ ਤੋਂ ਪਹਿਲਾਂ ਹੀ ਉਸਦੀ ਮੌਤ ਹੋ ਗਈ ਸੀ। ਅਸ਼ੋਕ ਦਾ ਉੱਤਰਾਧਿਕਾਰੀ ਉਸਦੇ ਪੋਤੇ ਨੇ ਬਣਾਇਆ। ਕਲਿੰਗ ਯੁੱਧ ਦੀ ਜਿੱਤ ਲਈ ਵੀ ਜਾਣਿਆ ਜਾਂਦਾ ਹੈ।
ਦਸ਼ਰਥ ਮੌਰਿਆ (𑀤𑀰𑀭𑀣 𑀫𑀸𑀉𑀭𑁆𑀬𑀸)232–224 BCEਅਸ਼ੋਕ ਦਾ ਪੋਤਾ
ਸੰਪ੍ਰਤੀ (𑀲𑀫𑁆𑀧𑁆𑀭𑀢𑀻)224–215 BCEਦਸ਼ਰਥ ਦਾ ਭਰਾ
ਸ਼ਾਲਿਸੁਕ (𑀰𑀸𑀮𑀻𑀰𑀼𑀓𑀸)215–202 BCE
ਦੇਵਵਰਮਨ (𑀤𑁂𑀯𑀯𑀭𑁆𑀫𑀦𑁆)202–195 BCE
ਸ਼ਤਧਨਵਨ (𑀰𑀢𑀥𑀦𑁆𑀯𑀦𑁆)195–187 BCEਮੌਰੀਆ ਸਾਮਰਾਜ ਉਸਦੇ ਰਾਜ ਦੇ ਸਮੇਂ ਤੱਕ ਸੁੰਗੜ ਗਿਆ ਸੀ।
ਬ੍ਰਿਹਦਰਥ (𑀩𑁆𑀭𑀺𑀳𑀤𑁆𑀭𑀣𑀸)187–184 BCE185 ਈਸਾ ਪੂਰਵ ਵਿੱਚ ਉਸਦੇ ਜਨਰਲ ਪੁਸ਼ਯਮਿਤਰ ਸ਼ੁੰਗ ਦੁਆਰਾ ਕਤਲ ਅਤੇ ਤਖਤਾ ਪਲਟ ਦਿੱਤਾ ਗਿਆ।
ਸੁਕੇਤੁਵਰਮਨ322–400 CEਮੌਰੀਆ ਰਾਜਾ ਸੁਕੇਤੂ-ਵਰਮਨ ਦੇ ਰਾਜ ਦਾ 400 ਈਸਵੀ ਦਾ ਵੜ ਸ਼ਿਲਾਲੇਖ, ਜੋ ਕਿ ਸ਼ਾਕਾ ਸੰਨ 322 ਦਾ ਹੈ, ਸੁਝਾਅ ਦਿੰਦਾ ਹੈ ਕਿ ਬਾਅਦ ਦੇ ਮੌਰੀਆ ਨੇ ਚੌਥੀ ਸਦੀ ਦੇ ਅੰਤ ਵਿੱਚ ਮੌਜੂਦਾ ਮਹਾਰਾਸ਼ਟਰ ਵਿੱਚ ਉੱਤਰੀ ਕੋਂਕਣ ਖੇਤਰ (ਦੱਖਣ) ਉੱਤੇ ਰਾਜ ਕੀਤਾ ਸੀ।
ਹੇਮਚੰਦਰ ਰਾਏਚੌਧਰੀ ਦੁਆਰਾ ਬਣਾਈ ਗਈ ਮੌਰੀਆ ਵੰਸ਼ਾਵਲੀ[10]

ਇਹ ਵੀ ਦੇਖੋ

[ਸੋਧੋ]

ਹਵਾਲੇ

[ਸੋਧੋ]
  1. "The Cambridge Shorter History of India".
  2. "Konkan was given in charge of a Maurya family. A grant of the Maurya prince Suketuvarman, who ruled in this period, has been discovered in the Thānā district of North Konkan." MLBD Varanasi. Literay And Historical Studies In Indology Of Dr. Vasudev Vishnu Mirashi MLBD Varanasi. p. 128.
  3. "A stone inscription from Vada in the north of the Thana District mentions a Maurya king named Suketuvarman ruling in Konkan." Vasudev Vishnu Mirshi (1955). Corpus Inscriptionium Indicarum Vol Iv Part 1 (in Multilingual). Government Epigraphist For India, Ootacamund. p. 75.{{cite book}}: CS1 maint: unrecognized language (link)
  4. "We have discussed above about the Saka era. From the point of view of its early history as well as for the history of the later Mauryas of Konkana the Vala (or Vada) inscription of Suketuvarman, dated Saka 322, is one of utmost importance. The inscription was actually found at the place of this name in the Thane District of Maharashtra though wrongly attributed to Vala in the Saurashtra region of Gujarat. It aims at registering the installation of the deity Koțiśvara by one Simhadatta, son of Anankiparadatta in the Saka year 322, and some grants to the divinity by one Isuprakki, the Vallabha-Talavara of the Maurya Dharma- mahārāja Suketuvarman of the Bhojas. The inscription adds one more name to the list of the Mauryas of Konkaņa." Dikshit, K. N. (1995). puratattva: Bulletin of the Indian archaeological society number 25 1994-95. Indian Archaeological Society,New delhi. p. 32.
  5. Sastri, Kallidaikurichi Aiyah Nilakanta (1988). Age of the Nandas and Mauryas (in ਅੰਗਰੇਜ਼ੀ). Motilal Banarsidass. p. 208. ISBN 9788120804661.
  6. Kistler, John M. (2007). War Elephants. University of Nebraska Press. p. 67. ISBN 978-0803260047. Retrieved 16 August 2019.
  7. Vincent Arthur Smith (1920). Asoka, the Buddhist emperor of India. Oxford: Clarendon Press. pp. 18–19. ISBN 9788120613034.
  8. Olivelle, Patrick (2024). Ashoka: Portrait of a Philosopher King. New Haven: Yale University Press. ISBN 978-0-300-27490-5.
  9. Allchin, F. R.; Erdosy, George (1995). The Archaeology of Early Historic South Asia: The Emergence of Cities and States. Cambridge: Cambridge University Press. pp. 306.
  10. Hemchandra Raychaudhari. प्राचीन भारत का इतिहास. p. 323.