ਫਾਤਿਮਾ ਅਜ਼ੀਜ਼

ਵਿਕੀਪੀਡੀਆ, ਇੱਕ ਅਜ਼ਾਦ ਗਿਆਨਕੋਸ਼ ਤੋਂ
ਫਾਤਿਮਾ ਅਜ਼ੀਜ਼
فاطمه عزیز
2016 ਵਿੱਚ ਅਜ਼ੀਜ਼
ਦਫ਼ਤਰ ਵਿੱਚ
2005 – 12 ਮਾਰਚ 2021
ਨਿੱਜੀ ਜਾਣਕਾਰੀ
ਜਨਮ1973
ਕੁੰਦੂਜ਼, ਅਫ਼ਗਾਨਿਸਤਾਨ
ਮੌਤ12 ਮਾਰਚ 2021 (age 47-48)
ਸਵਿਟਜ਼ਰਲੈਂਡ
ਸਿਆਸੀ ਪਾਰਟੀਖ਼ੁਦਮੁਖ਼ਤਿਆਰੀ
ਬੱਚੇ4
ਅਲਮਾ ਮਾਤਰKabul Medical University
ਕਿੱਤਾਸਿਆਸਤਦਾਨ, ਡਾਕਟਰ

ਫਾਤਿਮਾ ਅਜ਼ੀਜ਼ (1973 [1] – 12 ਮਾਰਚ 2021) ਇੱਕ ਅਫ਼ਗਾਨ ਡਾਕਟਰ ਅਤੇ ਸਿਆਸਤਦਾਨ ਸੀ। 2005 ਵਿੱਚ, ਉਹ ਦਹਾਕਿਆਂ ਵਿੱਚ ਅਫ਼ਗਾਨਿਸਤਾਨ ਦੀ ਪਹਿਲੀ ਆਜ਼ਾਦ ਸੰਸਦੀ ਚੋਣ ਵਿੱਚ ਕੁੰਦੁਜ਼ ਸੂਬੇ ਦੀ ਪ੍ਰਤੀਨਿਧੀ ਵਜੋਂ ਸੰਸਦ ਦੇ ਹੇਠਲੇ ਸਦਨ ਲਈ ਚੁਣੀ ਗਈ ਸੀ। ਉਹ 2010 ਅਤੇ 2018 ਦੀਆਂ ਚੋਣਾਂ ਵਿੱਚ ਦੁਬਾਰਾ ਚੁਣੀ ਗਈ।[2] ਉਸ ਨੇ 2021 ਵਿੱਚ ਕੈਂਸਰ ਤੋਂ ਆਪਣੀ ਮੌਤ ਤੱਕ ਇੱਕ ਸੰਸਦ ਮੈਂਬਰ ਵਜੋਂ ਸੇਵਾ ਕੀਤੀ।

ਸ਼ੁਰੂਆਤੀ ਜੀਵਨ ਅਤੇ ਸਿੱਖਿਆ[ਸੋਧੋ]

ਫਾਤਿਮਾ ਅਜ਼ੀਜ਼ ਦਾ ਜਨਮ ਅਫ਼ਗਾਨਿਸਤਾਨ ਦੇ ਕੁੰਦੂਜ਼ ਸੂਬੇ ਵਿੱਚ 1973 ਵਿੱਚ ਹੋਇਆ ਸੀ।[3] 1987 ਵਿੱਚ, ਉਸ ਨੇ ਕੁੰਦੂਜ਼ ਦੇ ਨਸਵਾਨ ਹਾਈ ਸਕੂਲ ਵਿੱਚ ਆਪਣੀ ਸੈਕੰਡਰੀ ਸਕੂਲ ਦੀ ਪੜ੍ਹਾਈ ਪੂਰੀ ਕੀਤੀ। ਉਸ ਨੇ 1993 ਵਿੱਚ ਕਾਬੁਲ ਮੈਡੀਕਲ ਯੂਨੀਵਰਸਿਟੀ ਤੋਂ ਮੈਡੀਸਨ ਦੀ ਬੈਚਲਰ ਪ੍ਰਾਪਤ ਕੀਤੀ।[4]

ਕਰੀਅਰ[ਸੋਧੋ]

13 ਸਾਲਾਂ ਤੱਕ, ਅਜ਼ੀਜ਼ ਨੇ ਕਾਬੁਲ ਦੇ ਵਜ਼ੀਰ ਅਕਬਰ ਖਾਨ ਅਤੇ ਮਲਾਲਈ ਹਸਪਤਾਲਾਂ ਵਿੱਚ ਮੈਟਰਨਲ-ਫੈਟਲ ਮੈਡੀਸਨ ਵਿੱਚ ਕੰਮ ਕੀਤਾ। ਉਸ ਨੇ ਗੈਰ-ਸਰਕਾਰੀ ਸੰਸਥਾਵਾਂ ਅਤੇ UNHCR ਲਈ ਵੀ ਕੰਮ ਕੀਤਾ। 2001 ਅਫ਼ਗਾਨ ਯੁੱਧ ਦੇ ਬਾਅਦ, ਅਜ਼ੀਜ਼ ਨੂੰ ਕੁੰਦੂਜ਼ ਪ੍ਰਾਂਤ ਦੀ ਨੁਮਾਇੰਦਗੀ ਕਰਦੇ ਹੋਏ ਸੰਸਦ ਦੇ ਹੇਠਲੇ ਸਦਨ ਲਈ ਸੰਸਦ ਦੇ ਇੱਕ ਸੁਤੰਤਰ ਮੈਂਬਰ (MP) ਵਜੋਂ ਚੁਣਿਆ ਗਿਆ ਸੀ।[5][6] ਉਹ 2002 ਲੋਯਾ ਜਿਰਗਾ ਦਾ ਹਿੱਸਾ ਸੀ।[6] ਵੋਲਸੀ ਜਿਰਗਾ 2005 ਦੀਆਂ ਚੋਣਾਂ ਦੌਰਾਨ ਅਜ਼ੀਜ਼ ਨੂੰ 4,725 ਵੋਟਾਂ ਮਿਲੀਆਂ।[5] ਉਹ ਸੰਚਾਰ, ਆਵਾਜਾਈ, ਸ਼ਹਿਰ ਵਿਕਾਸ, ਅਤੇ ਨਗਰਪਾਲਿਕਾ ਕਮੇਟੀਆਂ ਦੀ ਡਿਪਟੀ ਚੇਅਰ ਵੂਮੈਨ ਸੀ। ਅਫ਼ਗਾਨ ਸ਼ਾਂਤੀ ਜਿਰਗਾ 2010 ਅਤੇ 2018 ਦੌਰਾਨ ਬਾਅਦ ਦੀਆਂ ਚੋਣਾਂ ਵਿੱਚ ਅਜ਼ੀਜ਼ ਨੂੰ ਦੁਬਾਰਾ ਚੁਣਿਆ ਗਿਆ ਸੀ।[6] ਉਹ ਤਾਲਿਬਾਨ ਦੇ ਪਤਨ ਤੋਂ ਬਾਅਦ ਨੈਸ਼ਨਲ ਅਸੈਂਬਲੀ ਲਈ ਚੁਣੀਆਂ ਗਈਆਂ ਪਹਿਲੀਆਂ ਔਰਤਾਂ ਵਿੱਚੋਂ ਇੱਕ ਸੀ।[7]

ਉਸ ਦੇ ਉਦਾਰਵਾਦੀ ਰੁਖ ਅਤੇ ਲਿੰਗ ਸਮਾਨਤਾ ਦੀ ਵਕਾਲਤ ਲਈ ਜਾਣੀ ਜਾਂਦੀ ਰਹੀ ਹੈ, ਸੰਸਦ ਵਿੱਚ ਉਸ ਦੀ ਟਿੱਪਣੀ ਨੇ ਵਿਵਾਦ ਨੂੰ ਵਧਾਵਾ ਦਿੱਤਾ।[6][8][9] ਕੁੰਦੂਜ਼ ਦੇ ਨੁਮਾਇੰਦੇ ਵਜੋਂ, ਅਜ਼ੀਜ਼ ਨੇ 2012 ਵਿੱਚ ਤਾਲਿਬਾਨੀ ਹਮਲਿਆਂ ਦੀ ਇੱਕ ਲੜੀ ਤੋਂ ਬਾਅਦ ਰਾਸ਼ਟਰੀ ਸੁਰੱਖਿਆ ਡਾਇਰੈਕਟੋਰੇਟ ਦੀ ਆਲੋਚਨਾ ਕੀਤੀ।[10] ਉਸ ਨੇ 2015 ਵਿੱਚ ਕੁੰਦੂਜ਼ ਦੀ ਲੜਾਈ ਦੌਰਾਨ ਅੰਤਰਰਾਸ਼ਟਰੀ ਮੀਡੀਆ ਨੂੰ ਜਾਣਕਾਰੀ ਪ੍ਰਦਾਨ ਕੀਤੀ ਸੀ।[11] ਲੜਾਈ ਕਾਰਨ ਉਹ ਆਪਣੇ ਪਰਿਵਾਰ ਸਮੇਤ ਸ਼ਹਿਰ ਛੱਡ ਕੇ ਭੱਜ ਗਈ।[12] ਜਦੋਂ ਸ਼ਹਿਰ 'ਤੇ ਤਾਲਿਬਾਨ ਦਾ ਕਬਜ਼ਾ ਸੀ, ਉਸ ਨੇ ਜ਼ਮੀਨ 'ਤੇ ਮਨੁੱਖਤਾਵਾਦੀ ਸਥਿਤੀ ਵੱਲ ਧਿਆਨ ਖਿੱਚਦੇ ਹੋਏ, ਅਫ਼ਗਾਨ ਸਰਕਾਰ ਅਤੇ ਅੰਤਰਰਾਸ਼ਟਰੀ ਭਾਈਚਾਰੇ ਨੂੰ ਸ਼ਹਿਰ ਦੀ ਮੁਕਤੀ ਲਈ ਮੁਹਿੰਮ ਚਲਾਈ।[13] ਅਜ਼ੀਜ਼ ਨੇ ਕਿਹਾ ਕਿ 2019 ਅਫ਼ਗਾਨ ਰਾਸ਼ਟਰਪਤੀ ਚੋਣਾਂ ਲਈ ਕੁੰਦੂਜ਼ ਵਿੱਚ ਵੋਟਰਾਂ ਦੀ ਗਿਣਤੀ ਘੱਟ ਸੀ ਕਿਉਂਕਿ ਖੇਤਰ ਵਿੱਚ ਸੁਰੱਖਿਆ ਨਾਲ ਸਮੱਸਿਆਵਾਂ ਸਨ।[14] ਅਫ਼ਗਾਨਿਸਤਾਨ ਵਿੱਚ ਕੋਵਿਡ-19 ਮਹਾਂਮਾਰੀ ਦੇ ਦੌਰਾਨ, ਉਸ ਦਾ ਮੰਨਣਾ ਹੈ ਕਿ ਭ੍ਰਿਸ਼ਟਾਚਾਰ ਅਤੇ ਸਰਕਾਰੀ ਅਸਫ਼ਲਤਾਵਾਂ ਕਾਰਨ ਆਕਸੀਜਨ ਟੈਂਕਾਂ ਵਿੱਚ ਕਮੀ ਆਈ ਹੈ।[15][16]

ਨਿੱਜੀ ਜੀਵਨ ਅਤੇ ਮੌਤ[ਸੋਧੋ]

ਅਜ਼ੀਜ਼ ਦੀ ਪਹਿਲੀ ਭਾਸ਼ਾ ਦਾਰੀ ਸੀ ਅਤੇ ਉਹ ਪਸ਼ਤੋ, ਅੰਗਰੇਜ਼ੀ ਅਤੇ ਉਰਦੂ ਵੀ ਬੋਲਦੀ ਸੀ।[5] ਉਸ ਦਾ ਵਿਆਹ ਇੱਕ ਇੰਜੀਨੀਅਰ ਨਾਲ ਹੋਇਆ ਸੀ ਅਤੇ ਉਸ ਦੀਆਂ ਦੋ ਧੀਆਂ ਅਤੇ ਦੋ ਪੁੱਤਰ ਸਨ। ਉਸ ਦਾ ਭਰਾ ਕੁੰਦੂਜ਼ ਦੇ ਅਰਥਚਾਰੇ ਦੇ ਮੰਤਰਾਲੇ ਵਿੱਚ ਪ੍ਰਤੀਨਿਧੀ ਸੀ।[6] 2020 ਵਿੱਚ, ਅਜ਼ੀਜ਼ ਨੇ ਕੋਵਿਡ-19 ਲਈ ਸਕਾਰਾਤਮਕ ਟੈਸਟ ਕੀਤਾ, ਅਤੇ ਇੱਕ ਆਕਸੀਜਨ ਟਿਊਬ ਨਾਲ ਬਿਸਤਰੇ ਵਿੱਚ ਉਸ ਦੀ ਔਨਲਾਈਨ ਵੀਡੀਓ ਪੋਸਟ ਕੀਤੀ।[17] 12 ਮਾਰਚ 2021 ਨੂੰ ਸਵਿਟਜ਼ਰਲੈਂਡ ਦੇ ਇੱਕ ਹਸਪਤਾਲ ਵਿੱਚ ਕੈਂਸਰ ਕਾਰਨ ਉਸ ਦੀ ਮੌਤ ਹੋ ਗਈ।[7][6]

ਹਵਾਲੇ[ਸੋਧੋ]

  1. "Fatima Aziz 'member of parliament' dies of cancer at 47". Khaama Press. 12 March 2021. Retrieved 12 March 2021.
  2. "Database". Afghan Bios. Retrieved 23 September 2019.
  3. "Database". Afghan Bios. Retrieved 23 September 2019."Database". Afghan Bios. Retrieved 23 September 2019.
  4. "Wolesia Jirga (House of People): Fatima Aziz's biography". National Assembly of the Islamic Republic of Afghanistan. Archived from the original on 2 ਮਈ 2021. Retrieved 14 March 2021.
  5. 5.0 5.1 5.2 "Wolesia Jirga (House of People): Fatima Aziz's biography". National Assembly of the Islamic Republic of Afghanistan. Archived from the original on 2 ਮਈ 2021. Retrieved 14 March 2021."Wolesia Jirga (House of People): Fatima Aziz's biography" Archived 2021-05-02 at the Wayback Machine.. National Assembly of the Islamic Republic of Afghanistan. Retrieved 14 March 2021.{{cite web}}: CS1 maint: url-status (link)
  6. 6.0 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 "Database". Afghan Bios. Retrieved 23 September 2019."Database". Afghan Bios. Retrieved 23 September 2019.
  7. 7.0 7.1 "Fatima Aziz 'member of parliament' dies of cancer at 47". Khaama Press. 12 March 2021. Retrieved 12 March 2021."Fatima Aziz 'member of parliament' dies of cancer at 47". Khaama Press. 12 March 2021. Retrieved 12 March 2021.
  8. "The Asian Forum of Parliamentarians on Population and Development". www.afppd.org. Archived from the original on 7 ਸਤੰਬਰ 2021. Retrieved 23 September 2019.
  9. "Afghan Lawmakers Harshly React Against MP Fatima Aziz Disclosure". Ariana News. 14 July 2019. Retrieved 23 September 2019.
  10. "Afghan Assaults Signal Evolution of a Militant Foe". The New York Times. 16 April 2012. Retrieved 13 March 2021.
  11. Popalzai, Ehsan; Popalzai, Masoud (31 August 2019). "Taliban launches major attack on Afghan city". CNN. Retrieved 23 September 2019.
  12. "BBC World Service - World Have Your Say, What is Happening in Kunduz?, Kunduz MP: 'I'm worried for my people'". BBC. Retrieved 23 September 2019.
  13. "Human Rights Organizations Should Pay Serious Consideration To Kunduz Situation, Fatima Aziz". bakhtarnews.com.af. Retrieved 23 September 2019.
  14. "Afghan presidential vote spared major violence, but turnout sharply lower". The Washington Post. 28 September 2019. Retrieved 13 March 2021.
  15. Lynn, Bryan (6 July 2020). "Afghan Man Reopens Oxygen Factory to Help Coronavirus Patients". VOA (in ਅੰਗਰੇਜ਼ੀ). Retrieved 13 March 2021.{{cite web}}: CS1 maint: url-status (link)
  16. "Long-shut factory helps COVID-struck Afghans breathe free". ABC News. 2 July 2020. Retrieved 13 March 2021.
  17. Tameem Akhgar (2 July 2020). "Long-Shut Factory Helps COVID-Struck Afghans Breathe Free". The Diplomat. Retrieved 12 March 2021.