ਜੇ ਐੱਸ ਗਰੇਵਾਲ

ਵਿਕੀਪੀਡੀਆ, ਇੱਕ ਅਜ਼ਾਦ ਗਿਆਨਕੋਸ਼ ਤੋਂ
ਜੇ ਐੱਸ ਗਰੇਵਾਲ
ਜਨਮ1927
ਚਕ ਜੇਬੀ 46, ਲਾਇਲਪੁਰ, Punjab, British India
ਮੌਤ (ਉਮਰ 95)
ਪੇਸ਼ਾ
  • ਲੇਖਕ, ਇਤਿਹਾਸਕਾਰ, ਵਿਦਵਾਨ
ਪੁਰਸਕਾਰਪਦਮ ਸ਼੍ਰੀ (2005)
Disciplineਸਿੱਖ ਇਤਿਹਾਸ
ਸੰਸਥਾ

ਜਗਤਾਰ ਸਿੰਘ ਗਰੇਵਾਲ (1927 – 11 ਅਗਸਤ 2022) ਇੱਕ ਭਾਰਤੀ ਲੇਖਕ, ਇਤਿਹਾਸਕਾਰ, ਵਿਦਵਾਨ, ਅਤੇ ਗੁਰੂ ਨਾਨਕ ਦੇਵ ਯੂਨੀਵਰਸਿਟੀ (GNDU) ਦਾ ਵਾਈਸ-ਚਾਂਸਲਰ ਸੀ। [1] ਲੰਡਨ ਤੋਂ ਆਪਣੀ ਪੀ.ਐਚ.ਡੀ. ਅਤੇ ਡੀ.ਲਿਟ ਕਰਨ ਉਪਰੰਤ ਉਹ ਗੁਰੂ ਨਾਨਕ ਦੇਵ ਯੂਨੀਵਰਸਿਟੀ ਵਿਚ ਸ਼ਾਮਲ ਹੋਇਆ ਜਿੱਥੇ ਉਸਨੇ ਇਤਿਹਾਸ ਵਿਭਾਗ ਦੀ ਸਥਾਪਨਾ ਕੀਤੀ। [2] ਉਹ ਯੂਨੀਵਰਸਿਟੀ ਦੇ ਅਕਾਦਮਿਕ ਮਾਮਲਿਆਂ ਦਾ ਪਹਿਲਾ ਡੀਨ ਸੀ ਅਤੇ ਪੰਜਾਬ ਯੂਨੀਵਰਸਿਟੀ, ਚੰਡੀਗੜ੍ਹ ਵਿਖੇ ਫੈਕਲਟੀ ਦਾ ਸਾਬਕਾ ਮੈਂਬਰ ਸੀ। 1984 ਵਿੱਚ ਗੁਰੂ ਨਾਨਕ ਦੇਵ ਯੂਨੀਵਰਸਿਟੀ ਤੋਂ ਸੇਵਾਮੁਕਤ ਹੋਣ ਤੋਂ ਬਾਅਦ, ਉਹ ਇੰਡੀਅਨ ਇੰਸਟੀਚਿਊਟ ਆਫ਼ ਐਡਵਾਂਸਡ ਸਟੱਡੀ, ਸ਼ਿਮਲਾ ਵਿੱਚ ਉਸ ਦੇ ਨਿਰਦੇਸ਼ਕ ਵਜੋਂ ਸ਼ਾਮਲ ਹੋ ਗਿਆ। [2]

ਡਬਲਯੂ ਐਚ ਮੈਕਲਿਓਡ ਅਤੇ ਜੇ ਐੱਸ ਗਰੇਵਾਲ। ਦੋ ਇਤਿਹਾਸਕਾਰ, ਗੋਲੇਟਾ. (ਅਮਰੀਕਾ) ਸਨ 2000 ਵਿੱਚ

ਗਰੇਵਾਲ ਟੋਨੀ ਬਲੇਅਰ ਫੇਥ ਫਾਊਂਡੇਸ਼ਨ [1] ਦੀ ਧਾਰਮਿਕ ਸਲਾਹਕਾਰ ਕੌਂਸਲ ਦਾ ਮੈਂਬਰ ਅਤੇ ਇੰਸਟੀਚਿਊਟ ਆਫ਼ ਪੰਜਾਬ ਸਟੱਡੀਜ਼, ਚੰਡੀਗੜ੍ਹ ਦਾ ਮੁਖੀ ਸੀ। [3] ਉਸਨੇ ਸਿੱਖ ਇਤਿਹਾਸ [4] ਉੱਤੇ ਕਈ ਲੇਖ [3] ਅਤੇ ਕਿਤਾਬਾਂ ਪ੍ਰਕਾਸ਼ਤ ਕੀਤੀਆਂ ਸਨ ਅਤੇ ਬਹੁਤ ਸਾਰੇ ਲੋਕ ਇਸ ਵਿਸ਼ੇ ਦਾ ਵੱਡਾ ਵਿਦਵਾਨ ਮੰਨਦੇ ਹਨ। [2] ਸਿੱਖ ਪਰੰਪਰਾ ਦੀਆਂ ਵਿਆਖਿਆਵਾਂ ਨੂੰ ਵੰਗਾਰਦਿਆਂ, [5] ਪੰਜਾਬ ਦੇ ਸਿੱਖ, [6] ਸਿੱਖ ਵਿਚਾਰਧਾਰਾ, ਰਾਜਨੀਤੀ ਅਤੇ ਸਮਾਜਿਕ ਵਿਵਸਥਾ, [7] ਪੰਜਾਬ ਦਾ ਸਮਾਜਿਕ ਅਤੇ ਸੱਭਿਆਚਾਰਕ ਇਤਿਹਾਸ, [8] ਮਹਾਰਾਜਾ ਰਣਜੀਤ ਸਿੰਘ: ਰਾਜਨੀਤੀ, ਆਰਥਿਕਤਾ ਅਤੇ ਸਮਾਜ।, [9] ਰਿਸ਼ਤੇਦਾਰੀ ਅਤੇ ਰਾਜ ਦਾ ਗਠਨ, [10] ਸਿੱਖ: ਵਿਚਾਰਧਾਰਾ, ਸੰਸਥਾਵਾਂ, ਅਤੇ ਪਛਾਣ, [11] ਇਤਿਹਾਸ ਵਿੱਚ ਗੁਰੂ ਨਾਨਕ [12] ਅਤੇ ਸਿੱਖਾਂ ਉੱਤੇ ਇਤਿਹਾਸਕ ਲਿਖਤਾਂ (1784-2011) [13] ਉਸਦੇ ਕੁਝ ਜ਼ਿਕਰਯੋਗ ਕੰਮ ਹਨ ਅਤੇ ਉਸ ਦੀਆਂ ਖੋਜਾਂ ਨੂੰ ਅਕਾਦਮਿਕ ਪੱਧਰ 'ਤੇ ਅਧਿਐਨ ਕੀਤਾ ਗਿਆ ਹੈ। [14] 2005 ਵਿੱਚ, ਭਾਰਤ ਸਰਕਾਰ ਨੇ ਉਸਨੂੰ ਭਾਰਤੀ ਸਾਹਿਤ ਵਿੱਚ ਯੋਗਦਾਨ ਲਈ, ਪਦਮ ਸ਼੍ਰੀ ਦੇ ਚੌਥੇ ਸਭ ਤੋਂ ਵੱਡੇ ਨਾਗਰਿਕ ਸਨਮਾਨ ਨਾਲ ਸਨਮਾਨਿਤ ਕੀਤਾ। [15]

ਹਵਾਲੇ[ਸੋਧੋ]

  1. 1.0 1.1 "Religious Advisory Council". Tony Blair Faith Foundation. 2015. Archived from the original on 8 ਦਸੰਬਰ 2015. Retrieved 1 December 2015. {{cite web}}: Unknown parameter |dead-url= ignored (|url-status= suggested) (help)
  2. 2.0 2.1 2.2 "Vice Chancellors of Guru Nanak Dev University". Guru Nanak Dev University. 2015. Archived from the original on 8 ਦਸੰਬਰ 2015. Retrieved 1 December 2015. {{cite web}}: Unknown parameter |dead-url= ignored (|url-status= suggested) (help)
  3. 3.0 3.1 L. S. Bhat (1999). Geography in India: Selected Themes. Pearson Education India. pp. 99 of 307. ISBN 9788131726648.
  4. "Amazon profile". Amazon. 2015. Retrieved 2 December 2015.
  5. J. S. Grewal (1998). Contesting Interpretations of the Sikh Tradition. Manohar Publishers. p. 315. ISBN 9788173042553.
  6. J. S. Grewal (1998). The Sikhs of the Punjab. Cambridge University Press. pp. 308. ISBN 9780521637640.
  7. J. S. Grewal (2007). Sikh Ideology, Polity and Social Order. Manohar Publishers. p. 303. ISBN 9788173047374.
  8. J. S. Grewal (2004). Social and Cultural History of the Punjab. Manohar Publishers. p. 185. ISBN 9788173045653.
  9. J. S. Grewal (2001). Maharja Ranjit Singh: Polity, Economy and Society. Guru Nanak Dev University. p. 112. ISBN 9788177700268.
  10. J. S. Grewal, Veena Sachdeva (2007). Kinship and State Formation. Manohar Publishers. p. 112. ISBN 9788173047183.
  11. J. S. Grewal (2009). The Sikhs: Ideology, Institutions, and Identity. Oxford University Press India. p. 400. ISBN 9780195694949.
  12. J. S. Grewal (1969). Guru Nanak in History. Punjab University Press. p. 348.
  13. J. S. Grewal (2012). Historical Writings on the Sikhs (1784-2011). SAB. ASIN B00A3K71R2.
  14. Indu Banga. "J.S. Grewal on Sikh History, Historiography and Recent Debates" (PDF). Institute of Punjab Studies, Chandigarh: 301–326. Archived from the original (PDF) on 2015-12-08. Retrieved 2022-08-12. {{cite journal}}: Unknown parameter |dead-url= ignored (|url-status= suggested) (help)
  15. "Padma Awards" (PDF). Ministry of Home Affairs, Government of India. 2015. Archived from the original (PDF) on 15 October 2015. Retrieved 21 July 2015.