ਮਿਜ਼ੋ ਭਾਸ਼ਾ

ਵਿਕੀਪੀਡੀਆ, ਇੱਕ ਅਜ਼ਾਦ ਗਿਆਨਕੋਸ਼ ਤੋਂ
ਮਿਜ਼ੋ
ਲੁਸ਼ਾਈ
ਜੱਦੀ ਬੁਲਾਰੇਭਾਰਤ, ਬੰਗਲਾਦੇਸ਼, ਬਰਮਾ
ਇਲਾਕਾਮਿਜ਼ੋਰਮ, ਤ੍ਰਿਪੁਰਾ, ਅਸਾਮ, ਮਨੀਪੁਰ, ਮੇਘਾਲਿਆ, ਤਹਾਨ, ਨਾਗਾਲੈੰਡ
ਨਸਲੀਅਤਮਿਜ਼ੋ
Native speakers
690,000 (2001)[1]
ਸੀਨੋ-ਤਿੱਬਤੀ
ਅਧਿਕਾਰਤ ਸਥਿਤੀ
ਵਿੱਚ ਸਰਕਾਰੀ ਭਾਸ਼ਾ
Mizoram (India)
ਭਾਸ਼ਾ ਦਾ ਕੋਡ
ਆਈ.ਐਸ.ਓ 639-2lus
ਆਈ.ਐਸ.ਓ 639-3lus
Glottologlush1249

ਮਿਜ਼ੋ ਭਾਸ਼ਾ ਮਿਜ਼ੋਰਮ ਦੀ ਪ੍ਰਮੁੱਖ ਭਾਸ਼ਾ ਹੈ। ਮਿਜ਼ੋਰਮ ਨੂੰ 1954 ਤੱਕ 'ਲੁਸ਼ਾਈ ਪਾਰਵਤੀ ਜ਼ਿਲ੍ਹੇ, ਦੇ ਨਾਮ ਤੋਂ ਜਾਣਿਆ ਜਾਂਦਾ ਸੀ। ਮਿਜ਼ੋਰਮ ਦੇ ਇਲਾਵਾ ਇਹ ਭਾਸ਼ਾ ਮਨੀਪੁਰ, ਤ੍ਰਿਪੁਰਾ, ਚਿੱਤਾਗੋੰਗ ਹਿਲ ਤੇ ਚਿੰਨ੍ਹ ਪ੍ਰਦੇਸ਼ ਦੇ ਇਲਾਕੇ ਵਿੱਚ ਬੋਲੀ ਜਾਂਦੀ ਹੈ। 'ਮਿਜ਼ੋ' ਅੱਖਰ ਦਾ ਅਰਥ ਹੈ "ਉੱਚੀ ਭੂਮੀ ਦੇ ਵਾਸੀ" ਹੈ। (ਮਿ = "ਲੋਕ", ਜ਼ੋ = "ਉੱਚੀ ਭੂਮੀ")/\. ਮਿਜ਼ੋ ਭਾਸ਼ਾ ਨੂੰ "ਲੁਸ਼ਾਈ ਭਾਸ਼ਾ"[2] ਦੇ ਨਾਮ ਤੋਂ ਵੀ ਜਾਣਿਆ ਜਾਂਦਾ ਹੈ।[3]

ਇਤਿਹਾਸ[ਸੋਧੋ]

ਮਿਜ਼ੋ ਭਾਸ਼ਾ, ਤਿੱਬਤੀ=ਬਰਮਨ ਦੀ ਕੁਕੀ-ਚੀਨ ਸ਼ਾਖਾ ਦੇ ਅੰਦਰਵਰਤੀ ਆਂਦੀ ਹੈ। ਮਿਜ਼ੋ ਦੇ ਕਈ ਵਰਗ ਬੋਲੀਆਂ ਵਿੱਚ ਮਿਜ਼ੋ (ਲੁਸ਼ੇਈ) ਸਬਤੋਂ ਜਿਆਦਾ ਪ੍ਰਚਲਿਤ ਸੀ।

ਲਿਖਤ ਸ਼ੈਲੀ[ਸੋਧੋ]

ਇਸਾਈ ਧਰਮ ਪ੍ਰਚਾਰਕਾਂ[4] ਨੇ ਮਿਜ਼ੋ ਭਾਸ਼ਾ ਨੂੰ ਲਿਖਣ ਲਈ ਰੋਮਨ ਲਿਪੀ ਤੇ ਅਧਾਰਤ ਇੱਕ ਲਿਪੀ ਵਿਕਸਤ ਕਿੱਤੀ। ਮਿਜ਼ੋ ਭਾਸ਼ਾ ਨੂੰ ਲਿਖਣ ਲਈ 25 ਅੱਖਰਾਂ ਦੀ ਵਰਤੋ ਹੁੰਦੀ ਹੈ:

ਅੱਖਰ a aw b ch d e f g ng h i j k
ਨਾਮ listen listen listen listen listen listen listen listen listen listen listen listen listen
ਅੱਖਰ l m n o p r s t u v z
ਨਾਮ listen listen listen listen listen listen listen listen listen listen listen listen

ਇਕੱਲੇ ਸਵਰ[ਸੋਧੋ]

[5]

ਮੂਹਰਾ ਮੱਧਵਰਤੀ ਪਿਛਲਾ
ਬੰਦ i [i], [ɨ], [] u [u], [ʊ], [ʊː]
ਮੱਧਵਰਤੀ e [e], [ɛ], [ɛː] aw [o], [ɔ], [ɔː]
ਖੁੱਲ੍ਹਾ a [ʌ], [a], [ɑ], [ɑː], [ä]

ਸੰਯੁਕਤ-ਸਵਰ[ਸੋਧੋ]

a ਦੇ ਨਾਲ ਸ਼ੁਰੂ eਦੇ ਨਾਲ ਸ਼ੁਰੂ i ਦੇ ਨਾਲ ਸ਼ੁਰੂ uਦੇ ਨਾਲ ਸ਼ੁਰੂ
ai (/aɪ̯/, /ɑːi/ or /ai/) ei (/eɪ̯/, /ɛi/ or /ɛɪ̯/) ia (/ɪə̯/ /ɪa/, /ja/ or /ɪa̭/) ua (/u̯a/ or /ua̭/)
au (/aʊ̯/, /ɑːʊ̯/) eu (/ɛu/, /eʊ/ or /eʊ̯/) iu (/ɪʊ̯/ or /iw/) ui (/ɥi/ or /ʔwi/)

ਹਵਾਲੇ[ਸੋਧੋ]

  1. Distribution of the 100 non-scheduled languages
  2. Lalthangliana, B., 'Mizo tihin ṭawng a nei lo' tih kha Archived 2020-11-13 at the Wayback Machine., see also Matisoff, 'Language names' section
  3. ibid.
  4. Lalthangliana, B.: 2001, History and Culture of Mizo in India, Burma and Bangladesh, Aizawl. "Baptist Missionary Conference, 1892", p. 745
  5. Weidert, Alfons, Component Analysis of Lushai Phonology, Amsterdam Studies in the Theory and History of Linguistic Science, Series IV - Current Issues in Linguistic Theory, volume 2, Amsterdam: John Benjamins B.V., 1975.