ਨਾਮਦਾਫਾ ਰਾਸ਼ਟਰੀ ਪਾਰਕ

ਵਿਕੀਪੀਡੀਆ, ਇੱਕ ਅਜ਼ਾਦ ਗਿਆਨਕੋਸ਼ ਤੋਂ

ਨਾਮਦਾਫਾ ਨੈਸ਼ਨਲ ਪਾਰਕ ਇੱਕ 1,985 km2 (766 sq mi) ਵਿੱਚ ਹੈ। ਇਹ ਉੱਤਰ-ਪੂਰਬੀ ਭਾਰਤ ਦੇ ਅਰੁਣਾਚਲ ਪ੍ਰਦੇਸ਼ ਵਿੱਚ ਵੱਡਾ ਸੁਰੱਖਿਅਤ ਖੇਤਰ ਹੈ। 1,000 ਤੋਂ ਵੱਧ ਫੁੱਲਦਾਰ ਅਤੇ ਲਗਭਗ 1,400 ਜੀਵ -ਜੰਤੂਆਂ ਦੇ ਨਾਲ, ਇਹ ਪੂਰਬੀ ਹਿਮਾਲਿਆ ਵਿੱਚ ਇੱਕ ਜੈਵ ਵਿਭਿੰਨਤਾ ਦਾ ਕੇਂਦਰ ਹੈ।[1] ਰਾਸ਼ਟਰੀ ਪਾਰਕ 27° N ਅਕਸ਼ਾਂਸ਼ 'ਤੇ ਦੁਨੀਆ ਦੇ ਸਭ ਤੋਂ ਉੱਤਰੀ ਨੀਵੇਂ ਸਦਾਬਹਾਰ ਮੀਂਹ ਦੇ ਜੰਗਲਾਂ ਵਿੱਚ ਹੈ।[2] ਇਹ ਮਿਜ਼ੋਰਮ-ਮਨੀਪੁਰ-ਕਾਚੀਨ ਮੀਂਹ ਦੇ ਜੰਗਲਾਂ ਦੇ ਵਾਤਾਵਰਣ ਖੇਤਰ ਦੇ ਉੱਤਰ-ਪੱਛਮੀ ਹਿੱਸੇ ਨੂੰ ਸ਼ਾਮਲ ਕਰਦੇ ਹੋਏ ਵਿਆਪਕ ਡਿਪਟੋਕਾਰਪ ਜੰਗਲਾਂ ਨੂੰ ਵੀ ਬੰਦਰਗਾਹ ਰੱਖਦਾ ਹੈ।

ਇਹ ਭਾਰਤ ਦਾ ਚੌਥਾ ਸਭ ਤੋਂ ਵੱਡਾ ਰਾਸ਼ਟਰੀ ਪਾਰਕ ਹੈ।[3]

ਇਤਿਹਾਸ[ਸੋਧੋ]

ਨਾਮਦਾਫਾ ਨੂੰ ਅਸਲ ਵਿੱਚ 1972 ਵਿੱਚ ਵਾਈਲਡਲਾਈਫ ਸੈਂਚੁਰੀ ਘੋਸ਼ਿਤ ਕੀਤਾ ਗਿਆ ਸੀ, ਫਿਰ 1983 ਵਿੱਚ ਇੱਕ ਰਾਸ਼ਟਰੀ ਪਾਰਕ ਅਤੇ ਉਸੇ ਸਾਲ ਪ੍ਰੋਜੈਕਟ ਟਾਈਗਰ ਸਕੀਮ ਦੇ ਤਹਿਤ ਇੱਕ ਟਾਈਗਰ ਰਿਜ਼ਰਵ ਬਣ ਗਿਆ ਸੀ।[4] ਇਸ ਦਾ ਨਾਮ ਦੋ ਸਿੰਫੋ ਸ਼ਬਦਾਂ ਦਾ ਸੁਮੇਲ ਸੀ, ਅਰਥਾਤ "ਨਾਮ" ਜਿਸਦਾ ਅਰਥ ਹੈ ਪਾਣੀ, ਅਤੇ "ਡਾਫਾ" ਜਿਸਦਾ ਅਰਥ ਹੈ ਮੂਲ - ਨਦੀ ਡੈਫਾ ਬਮ ਗਲੇਸ਼ੀਅਰਾਂ ਤੋਂ ਉਤਪੰਨ ਹੁੰਦੀ ਹੈ।

ਭੂਗੋਲ ਅਤੇ ਬਨਸਪਤੀ[ਸੋਧੋ]

ਰਾਸ਼ਟਰੀ ਪਾਰਕ ਮਿਆਂਮਾਰ ਦੇ ਨਾਲ ਅੰਤਰਰਾਸ਼ਟਰੀ ਸਰਹੱਦ ਦੇ ਨੇੜੇ ਅਰੁਣਾਚਲ ਪ੍ਰਦੇਸ਼ ਦੇ ਉੱਤਰ-ਪੂਰਬੀ ਰਾਜ ਦੇ ਚਾਂਗਲਾਂਗ ਜ਼ਿਲ੍ਹੇ ਵਿੱਚ ਸਥਿਤ ਹੈ। ਇਹ 1,985 km2 (766 sq mi) ਦੇ ਖੇਤਰ ਵਿੱਚ ਫੈਲਿਆ ਹੋਇਆ ਹੈ। ਇਹ177 km2 (68 sq mi) ਦੇ ਬਫਰ ਜ਼ੋਨ ਸਮੇਤ ਅਤੇ 1,808 km2 (698 sq mi) ਦਾ ਕੋਰ ਖੇਤਰ ਵਿੱਚ ਹੈ। ਇਹ 200 and 4,571 m (656 and 14,997 ft) ਦੇ ਵਿਚਕਾਰ ਇੱਕ ਵਿਸ਼ਾਲ ਉਚਾਈ ਰੇਂਜ ਦੇ ਨਾਲ ਮਿਸ਼ਮੀ ਪਹਾੜੀਆਂ ਦੀ ਦਾਫਾ ਬੰਮ ਰੇਂਜ ਅਤੇ ਪਟਕੇਈ ਰੇਂਜ ਦੇ ਵਿਚਕਾਰ ਸਥਿਤ ਹੈ। । ਇਹ ਪੂਰਬ ਤੋਂ ਪੱਛਮ ਵੱਲ ਨੋਆ ਡਿਹਿੰਗ ਦਰਿਆ ਦੁਆਰਾ ਪਾਰ ਕੀਤੀ ਜਾਂਦੀ ਹੈ ਜੋ ਕਿ ਚੌਕਨ ਪਾਸ [5] ਤੋਂ ਸ਼ੁਰੂ ਹੁੰਦੀ ਹੈ, ਜੋ ਭਾਰਤ-ਮਿਆਂਮਾਰ ਸਰਹੱਦ 'ਤੇ ਸਥਿਤ ਹੈ। ਗਰਮ ਖੰਡੀ ਸਦਾਬਹਾਰ ਜੰਗਲ ਤੋਂ ਸ਼ਾਂਤ ਚੌੜੇ ਪੱਤੇ ਅਤੇ ਮਿਸ਼ਰਤ ਜੰਗਲ ਤੱਕ ਵਧਦੀ ਉਚਾਈ ਦੇ ਨਾਲ ਜ਼ਮੀਨ ਦਾ ਢੱਕਣ ਬਦਲ ਜਾਂਦਾ ਹੈ। ਇਹ ਸੈਕੰਡਰੀ ਜੰਗਲ 345.47 km2 (133.39 sq mi) ਨੂੰ ਕਵਰ ਕਰਦੇ ਹਨ ; ਮੌਸਮੀ ਬਰਫ਼ ਦਸੰਬਰ ਅਤੇ ਮਾਰਚ ਦੇ ਵਿਚਕਾਰ 2,700 m (8,900 ft) ਤੋਂ ਉੱਪਰ ਹੁੰਦੀ ਹੈ।[6][7] ਇਸ ਤੋਂ ਇਲਾਵਾ, ਪਾਰਕ ਵਿੱਚ ਬਾਂਸ ਦੇ ਵਿਸ਼ਾਲ ਜੰਗਲ ਹਨ।  ਇਹ ਇਲਾਕਾ ਪਲੇਅਰਕਟਿਕ ਅਤੇ ਇੰਡੋ ਮਾਲਾਯਾਨ ਜੀਵ-ਭੂਗੋਲਿਕ ਖੇਤਰਾਂ ਦੇ ਅਧੀਨ ਆਉਂਦਾ ਹੈ ਜਿਸਦੇ ਨਤੀਜੇ ਵਜੋਂ ਵਿਭਿੰਨ ਪ੍ਰਜਾਤੀਆਂ ਦਾ ਇਕੱਠ ਹੁੰਦਾ ਹੈ। 

ਬਨਸਪਤੀ[ਸੋਧੋ]

ਸਪਰੀਆ ਹਿਮਾਲਿਆ ਦਾ ਫੁੱਲ

ਸਪਰੀਆ ਹਿਮਾਲਿਆਨਾ ਅਤੇ ਬਾਲਨੋਫੋਰਾ ਖੇਤਰ ਤੋਂ ਦਰਜ ਕੀਤੇ ਗਏ ਰੈਫਲੇਸੀਆ ਨਾਲ ਸੰਬੰਧਿਤ ਜੜ੍ਹ ਪਰਜੀਵੀ ਹਨ।[8] ਨਾਮਦਾਫਾ ਦੀ ਫੁੱਲਵਾਦੀ ਵਿਭਿੰਨਤਾ ਇਸ ਪ੍ਰਕਾਰ ਹੈ:

ਨਾਮਦਾਫਾ ਨੈਸ਼ਨਲ ਪਾਰਕ ਦੀ ਬਨਸਪਤੀ ਰਚਨਾ [9]
ਸ਼੍ਰੇਣੀ (ਕੁੱਲ ਨੰ. ) ਡਿਕੋਟਸ ਮੋਨੋਕੋਟਸ ਲਾਈਕੇਨਸ ਬ੍ਰਾਇਓਫਾਈਟਸ ਟੈਰੀਡੋਫਾਈਟਸ ਜਿਮਨੋਸਪਰਮਸ
ਪਰਿਵਾਰ (215) 119 (55.35) 19 (8.84) 17 (7.90) 21 (9.77) 36 (16.74) 3 (1.4)
ਪੀੜ੍ਹੀ (639) 403 (63) 111 (17.37) 34 (5.32) 33 (5.16) 54 (8.45) 4 (0.63)
ਸਪੀਸੀਜ਼ (1119) 674 (60.25) 196 (17.5) 73 (6.53) 59 (5.27) 112 (10) 5 (0.66)

ਬਰੈਕਟਾਂ ਵਿੱਚ ਮੁੱਲ ਕੁੱਲ ਸੰਖਿਆ ਦਾ ਪ੍ਰਤੀਸ਼ਤ ਹੁੰਦੇ ਹਨ।

ਜੀਵ[ਸੋਧੋ]

ਥਣਧਾਰੀ[ਸੋਧੋ]

ਇਸ ਪਾਰਕ ਵਿੱਚ ਲਾਲ ਅਲੋਕਿਕ ਉੱਡਦੀ ਗਲਿਹਰੀ ਅਕਸਰ ਦੇਖੀ ਜਾਂਦੀ ਹੈ

ਨਾਮਦਾਫਾ ਉਡਣ ਵਾਲੀ ਗਿਲੜੀ ( ਬਿਸਵਾਮੋਯੋਪਟੇਰਸ ਬਿਸਵਾਸੀ ) ਨੂੰ ਪਹਿਲਾਂ ਪਾਰਕ ਵਿੱਚ ਇਕੱਠਾ ਕੀਤਾ ਗਿਆ ਸੀ ਅਤੇ ਵਰਣਨ ਕੀਤਾ ਗਿਆ ਸੀ।[10] ਇਹ ਪਾਰਕ ਲਈ ਸਥਾਨਕ ਹੈ ਅਤੇ ਗੰਭੀਰ ਤੌਰ 'ਤੇ ਖ਼ਤਰੇ ਵਿੱਚ ਹੈ। ਇਸਨੂੰ ਆਖਰੀ ਵਾਰ 1981 ਵਿੱਚ ਪਾਰਕ ਦੇ ਅੰਦਰ ਇੱਕ ਸਿੰਗਲ ਵੈਲੀ ਵਿੱਚ ਰਿਕਾਰਡ ਕੀਤਾ ਗਿਆ ਸੀ।

ਹਵਾਲੇ[ਸੋਧੋ]

  1. Deb, P. & Sundriyal, R. C. (2007). "Tree species gap phase performance in the buffer zone area of Namdapha National Park, Eastern Himalaya, India" (PDF). Tropical Ecology. 48 (2): 209–225. Archived from the original (PDF) on 2012-02-18. Retrieved 2022-07-10.{{cite journal}}: CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  2. Proctor, J., Haridasan, K. & Smith, G.W. (1998). "How Far North does Lowland Evergreen Tropical Rain Forest Go?". Global Ecology and Biogeography Letters 7. 7 (2): 141–146. doi:10.2307/2997817. JSTOR 2997817.{{cite journal}}: CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  3. Ministry of Environment & Forests (2011). "List of national parks in India". ENVIS Centre on Wildlife & Protected Areas.
  4. "Archived copy". Archived from the original on 21 December 2017. Retrieved 3 January 2018.{{cite web}}: CS1 maint: archived copy as title (link)
  5. "Chaukan Pass, Burma - Geographical Names, map, geographic coordinates".
  6. Deb, P. & Sundriyal, R. C. (2007). "Tree species gap phase performance in the buffer zone area of Namdapha National Park, Eastern Himalaya, India" (PDF). Tropical Ecology. 48 (2): 209–225. Archived from the original (PDF) on 2012-02-18. Retrieved 2022-07-10.{{cite journal}}: CS1 maint: multiple names: authors list (link)Deb, P. & Sundriyal, R. C. (2007). "Tree species gap phase performance in the buffer zone area of Namdapha National Park, Eastern Himalaya, India" Archived 2012-02-18 at the Wayback Machine. (PDF). Tropical Ecology. 48 (2): 209–225.{{cite journal}}: CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  7. Lodhi, M.S., Samal, P.K., Chaudhry, S., Palni, L.M.S. and Dhyani, P.P. (2014). "Land Cover Mapping for Namdapha National Park (Arunachal Pradesh), India Using Harmonized Land Cover Legends". Journal of the Indian Society of Remote Sensing. 42 (2): 461–467. doi:10.1007/s12524-013-0326-8.{{cite journal}}: CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  8. Arunachalam A, Sarmah R, Adhikari D, Majumder M, & Khan ML. (2004) Anthropogenic threats and biodiversity conservation in Namdapha nature reserve in the Indian Eastern Himalayas. Current Science87(4). p.447. PDF
  9. Chauhan AS, Singh KP, Singh DK. (1996) A contribution to the Flora of Namdapha Arunachal Pradesh. Kolkata: Botanical Survey of India 422p
  10. Saha, S. S. (1981). "A New Genus and a New Species of Flying Squirrel (Mammalia: Rodentia: Sciuridae) from Northeastern India". Zoological Survey of India. 4 (3): 331−336.