ਕੇਸਰੀ (ਅਖਬਾਰ)

ਵਿਕੀਪੀਡੀਆ, ਇੱਕ ਅਜ਼ਾਦ ਗਿਆਨਕੋਸ਼ ਤੋਂ
ਅਖਬਾਰ ਦਾ ਸੰਪਾਦਕੀ

ਕੇਸਰੀ ( ਮਰਾਠੀ : ਕੇਸਰੀ ਸ਼ੇਰ ਲਈ ਸੰਸਕ੍ਰਿਤ ਵਿੱਚ ਵਰਤਿਆ ਜਾਂਦਾ ਸ਼ਬਦ ਹੈ।) ਇੱਕ ਮਰਾਠੀ ਅਖਬਾਰ ਹੈ ਜਿਸਦੀ ਸਥਾਪਨਾ 4 ਜਨਵਰੀ 1881 ਨੂੰ ਭਾਰਤੀ ਸੁਤੰਤਰਤਾ ਅੰਦੋਲਨ ਦੇ ਇੱਕ ਪ੍ਰਮੁੱਖ ਨੇਤਾ ਲੋਕਮਾਨਯ ਬਾਲ ਗੰਗਾਧਰ ਤਿਲਕ ਦੁਆਰਾ ਕੀਤੀ ਗਈ ਸੀ। ਅਖਬਾਰ ਨੂੰ ਭਾਰਤੀ ਰਾਸ਼ਟਰੀ ਸੁਤੰਤਰਤਾ ਅੰਦੋਲਨ ਦੇ ਬੁਲਾਰੇ ਵਜੋਂ ਵਰਤਿਆ ਗਿਆ ਸੀ ਅਤੇ ਕੇਸਰੀ ਮਰਾਠਾ ਟਰੱਸਟ ਅਤੇ ਤਿਲਕ ਦੀਆਂ ਅਗਲੀਆਂ ਪੀੜ੍ਹੀਆਂ ਦੁਆਰਾ ਹੁਣ ਵੀ ਪ੍ਰਕਾਸ਼ਿਤ ਕੀਤਾ ਜਾਂਦਾ ਹੈ।[1][2][3]

ਬਾਲ ਗੰਗਾਧਰ ਤਿਲਕ ਆਪਣੇ ਦੋ ਅਖਬਾਰਾਂ, ਕੇਸਰੀ, ਮਰਾਠੀ ਵਿੱਚ ਅਤੇ ਮਹਾਰੱਤਾ (ਕੇਸਰੀ-ਮਰਾਠਾ ਟਰੱਸਟ ਦੁਆਰਾ ਚਲਾਇਆ ਜਾਂਦਾ ਹੈ) [4] ਅੰਗਰੇਜ਼ੀ ਵਿੱਚ ਕੇਸਰੀ ਵਾੜਾ, ਨਰਾਇਣ ਪੇਠ, ਪੁਣੇ ਤੋਂ ਚਲਾਉਂਦੇ ਸਨ। ਅਖ਼ਬਾਰਾਂ ਦੀ ਸ਼ੁਰੂਆਤ ਅਸਲ ਵਿੱਚ ਚਿਪਲੁਨਕਰ, ਅਗਰਕਰ ਅਤੇ ਤਿਲਕ ਦੁਆਰਾ ਇੱਕ ਸਹਿਕਾਰੀ ਵਜੋਂ ਕੀਤੀ ਗਈ ਸੀ।

ਸ਼ੁਰੂਆਤੀ ਸਾਲ, ਸੰਪਾਦਕ ਅਤੇ ਲੇਖਕ[ਸੋਧੋ]

ਕੇਸਰੀ ਦੇ ਸੰਪਾਦਕਾਂ ਵਿੱਚ ਅਗਰਕਰ (ਇਸਦੇ ਪਹਿਲੇ ਸੰਪਾਦਕ), ਚਿਪਲੁੰਕਰ ਅਤੇ ਤਿਲਕ ਸਮੇਤ ਬਹੁਤ ਸਾਰੇ ਸੁਤੰਤਰਤਾ ਸੈਨਾਨੀ ਅਤੇ ਸਮਾਜਕ ਕਾਰਕੁਨ/ਸੁਧਾਰਕ ਸ਼ਾਮਲ ਸਨ। ਅਗਰਕਰ ਨੇ 1887 ਵਿਚ ਕੇਸਰੀ ਛੱਡ ਕੇ ਆਪਣਾ ਅਖਬਾਰ ਸੁਧਾਰਕ (ਸੁਧਾਰਕ) ਸ਼ੁਰੂ ਕੀਤਾ। ਜਿਸ ਤੋਂ ਬਾਅਦ ਤਿਲਕ ਨੇ ਆਪਣੇ ਤੌਰ 'ਤੇ ਅਖ਼ਬਾਰ ਚਲਾਉਣਾ ਜਾਰੀ ਰੱਖਿਆ। ਜਦੋਂ ਤਿਲਕ ਨੂੰ 1897 ਅਤੇ 1908 ਵਿੱਚ ਕੈਦ ਕੀਤਾ ਗਿਆ ਸੀ ਤਾਂ ਨਰਸਿਮ੍ਹਾ ਚਿੰਤਾਮਨ ਕੇਲਕਰ, ਤਿਲਕ ਦੇ ਨਜ਼ਦੀਕੀ ਸਹਿਯੋਗੀ ਨੇ ਦੋ ਵਾਰ ਸੰਪਾਦਕ ਵਜੋਂ ਸੇਵਾ ਕੀਤੀ।[5]

ਵਰਤਮਾਨ ਸਥਿਤੀ[ਸੋਧੋ]

ਅੱਜ ਦੇ ਸਮੇਂ 'ਦ ਡੇਲੀ ਕੇਸਰੀ' ਨਾਮਕ ਇੱਕ ਔਨਲਾਈਨ ਮਰਾਠੀ ਅਖ਼ਬਾਰ ਪ੍ਰਕਾਸ਼ਿਤ ਹੁੰਦਾ ਰਹਿੰਦਾ ਹੈ, ਜਿਸਨੂੰ ਲੋਕਮਾਨਿਆ ਬਾਲਗੰਗਾਧਰ ਤਿਲਕ ਦੇ ਪੜਪੋਤੇ ਦੀਪਕ ਤਿਲਕ ਦੁਆਰਾ ਸੰਪਾਦਿਤ ਕੀਤਾ ਜਾਂਦਾ ਹੈ।[6]

ਕੇਸਰੀ ਵਾੜਾ ਅਤੇ ਤਿਲਕ ਅਜਾਇਬ ਘਰ[ਸੋਧੋ]

ਵਾੜਾ ਮੂਲ ਰੂਪ ਵਿੱਚ ਗਾਇਕਵਾੜਾ ਵਜੋਂ ਜਾਣਿਆ ਜਾਂਦਾ ਸੀ,[7] ਅਤੇ ਬੜੌਦਾ ਰਿਆਸਤ ਦੇ ਮਹਾਰਾਜਾ ਸਯਾਜੀਰਾਓ ਗਾਇਕਵਾੜ III ਦੀ ਮਲਕੀਅਤ ਸੀ। ਇਹ 1905 ਵਿੱਚ ਮਹਾਰਾਜਾ ਦੁਆਰਾ ਇੱਕ ਉਚਿਤ ਕੀਮਤ 'ਤੇ ਤਿਲਕ ਨੂੰ ਵੇਚ ਦਿੱਤਾ ਗਿਆ ਸੀ।[8] [9] ਅਸਲੀ ਵਾੜਾ (ਵਿਹੜੇ/ਇਮਾਰਤ ਲਈ ਮਰਾਠੀ ) ਜਿੱਥੇ ਤਿਲਕ ਨੇ ਅਖਬਾਰ ਪ੍ਰਕਾਸ਼ਿਤ ਕੀਤਾ ਸੀ, ਉੱਥੇ ਅੱਜ ਵੀ ਕੇਸਰੀ ਦੇ ਦਫ਼ਤਰ ਹਨ। ਕੇਸਰੀ ਦੇ ਦਫ਼ਤਰਾਂ ਦੇ ਨਾਲ, ਵਿਹੜੇ ਵਿੱਚ ਤਿਲਕ ਅਜਾਇਬ ਘਰ ਅਤੇ ਕੇਸਰੀ-ਮਰਾਠਾ ਲਾਇਬ੍ਰੇਰੀ ਹੈ। ਇਹ ਇਕੱਠੇ ਤਿਲਕ ਦੇ ਯਾਦਗਾਰੀ ਚਿੰਨ੍ਹ ਹਨ, ਜਿਸ ਵਿੱਚ ਉਸਦਾ ਲਿਖਣ ਦਾ ਡੈਸਕ, ਬਹੁਤ ਸਾਰੇ ਅਸਲ ਦਸਤਾਵੇਜ਼, ਅਤੇ ਭਾਰਤ ਦਾ ਪਹਿਲਾ ਰਾਸ਼ਟਰੀ ਝੰਡਾ ਸ਼ਾਮਲ ਹੈ ਜੋ 1907 ਵਿੱਚ ਸ਼ਟੁੱਟਗਾਰਟ ਵਿੱਚ ਮੈਡਮ ਕਾਮਾ ਦੁਆਰਾ ਲਹਿਰਾਇਆ ਗਿਆ ਸੀ।[10] ਗਣੇਸ਼ ਚਤੁਰਥੀ ਦੇ ਦੌਰਾਨ, ਵਾੜਾ ਵਿੱਚ ਵੱਡੀ ਗਿਣਤੀ ਵਿੱਚ ਲੋਕ ਆਉਂਦੇ ਹਨ।[11][12]

ਹਵਾਲੇ[ਸੋਧੋ]

  1. "About the Vice Chancellor - Deepak J.Tilak". tmv.edu.in. Tilak Maharashtra Vidyapeeth. Archived from the original on 25 June 2014. Retrieved 17 June 2014.
  2. "Retracing the legend of Gangadhar Tilak at Kesariwada". hfghbbitagesites.wordpress.com. Blog - Indian Heritage Sites. 11 September 2013. Retrieved 17 June 2014.
  3. Inamdar, Siddhesh (4 January 2010). "Tendency to dumb down journalism disturbing: N. Ram". The Hindu. Pune. Retrieved 7 January 2013.
  4. Mone (Tilak), Mrs. Geetali Hrishikesh. "The Role of Free Circulation in Optimum Newspaper Development - Ph.D. thesis submission". shodhganga.inflibnet.ac.in. Preface - Shodhganga. Archived from the original on 20 June 2014. Retrieved 17 June 2014.
  5. Watve, K.N. (1947). "Sri Narasimha Chintaman "Alias" Tatyasaheb Kelkar". Annals of the Bhandarkar Oriental Research Institute. 28 (1/2): 156–158. JSTOR 44028058.
  6. "Know your city - Pune". Indian Express. Retrieved 17 June 2014.
  7. "Gaikwad Wada Photo on Maharashra Government Website". Maharashtra.gov.in. 22 April 2017.
  8. HoVB (2017-04-22). "Gaekwad Wada at Pune". History of Vadodara - Baroda (in ਅੰਗਰੇਜ਼ੀ (ਅਮਰੀਕੀ)). Retrieved 2021-04-08.
  9. Bal Gangadhar Tilak (1908). Full & Authentic Report of the Tilak Trial: (1908.) Being the Only Authorised Verbatim Account of the Whole Proceedings with Introduction and Character Sketch of Bal Gangadhar Tilak Together with Press Opinion. Printed at the Indu-Prakash steam Press. p. 17.
  10. Pal, Sanchari (24 September 2016). "Remembering Madam Bhikaji Cama, the Brave Lady to First Hoist India's Flag on Foreign Soil". A better India. Retrieved 28 June 2018.
  11. "Kesari Wada". maharashtratourism.net. Maharashtra Tourism. Retrieved 17 June 2014.
  12. "Kesari Wada". punesite.com. Pune Site. Archived from the original on 28 June 2018. Retrieved 17 June 2014.{{cite web}}: CS1 maint: unfit URL (link)